Psychika zaměstnanců v korona době trpí, u expatů je to mnohdy horší

S koronavirem se nejen v České republice potýkáme už déle než rok. Jak se projevují dopady lockdownu, práce z domova nebo domácí výuky na zaměstnancích? Co přináší chybějící osobní kontakt s kolegy a jak se s tím firmy mohou poprat, aby zaměstnancům, a tím i sobě pomohly?

Psychické zdraví je (nejen) v Česku vážný problém

Když v lednu tohoto roku Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) publikoval svá zjištění, že nyní každý třetí člověk v Česku trpí duševním onemocněním, byl to pro mnohé šok. Ještě v roce 2017 to byla „jen“ pětina. V USA dospěla tamní CDC k podobným číslům, v červnu 2020 hlásila, že 31 % Američanů trpí depresemi a úzkostmi a více než čtvrtina trpí psychosomatickými potížemi v důsledku stresu a traumatických zážitků. Před pandemií to bylo „jen“ 19 % populace.

Firmy tratí i na osobních problémech zaměstnanců

Pro zaměstnavatele je to vážný problém, výrazně totiž klesá produktivita práce všech zaměstnanců, a to v době, kdy firmy bojují s ekonomickou krizí. Navíc se také stává, že klíčoví zaměstnanci pro psychické a následné zdravotní problémy z firmy odchází.

Psychické potíže zpočátku zvyšují podíl tzv. prezentismu – tedy situace, kdy pozornost člověka v pracovní době je plně zaměstnána něčím jiným než prací. Lidé s depresí tak stráví v průměru třetinu pracovní doby. Podle nedávného průzkumu LMC ve spolupráci s NÚDZ trpí v Česku středně těžkými až těžkými depresemi 160 000 zaměstnanců a dalších 240 000 má silné úzkosti. České firmy tak na mzdových nákladech tratí miliardy. U depresí to NÚDZ vyčíslil na 16 miliard korun u úzkostných poruch pak na dalších třináct. V USA jsou jen náklady na deprese vyčísleny na 105,25 miliardy USD ročně. Pro zaměstnavatele je to obtížná situace, protože velká část psychických potíží zaměstnanců vůbec nesouvisí s prací. Navíc psychické potíže následně vedou i k těm somatickým a zvyšují podíl pracovní neschopnosti.

Současná situace je na lidi už zkrátka příliš

Co stojí za tímto propadem v duševním zdraví lidí? Těch faktorů je hned několik. Každý člověk má určitou kapacitu pro zvládání nečekaných a ohrožujících situací, tzv. frustrační toleranci. Ta se v čase výrazně proměňuje. Jakmile je však překročena, přichází psychické potíže – nervozita, zvýšená iritabilita, poruchy spánku, poruchy pozornosti, problémy s regulací emocí a později i vážnější potíže jako neschopnost reagovat na emoce nebo se účastnit pozitivních aktivit. Při delším trvání pak následuje rozvoj psychických, ale i tělesných onemocnění.

Frustrační toleranci snižuje latentní stres neboli přetrvávající pocit ohrožení. A právě zdrojů latentního stresu s koronavirem radikálně přibylo – konfrontace s úzkostí ze smrti (na koronavirus v Česku umírá nejvíce lidí na světě), neustálá nejistota plynoucí ze zmatečných a nepředvídatelných opatření vlády, strach o práci a své ekonomické příjmy, strach o rodinu, strach o budoucnost dětí, stres z domácí výuky, stres z toho, jak děti trpí absencí školní docházky i kroužků, stres z toho, že doma není klid na práci,  a v neposlední řadě i změny v zaměstnání či práce z domova.

Na expaty je toho mnohem víc

Zejména pro expaty je ale situace ještě těžší. Při četnosti změn vládních nařízení vyhlašovaných u nás pouze v češtině je pro ně mnohdy zcela nesrozumitelné, co zrovna platí. Navíc je zde už de facto rok trvající izolace od rodiny v jejich domovské zemi – spousta letů byla permanentně zrušena, na další se nelze spolehnout, a navíc podmínky pro cestování do domovské země a pak zpět do ČR se často a nahodile mění. K tomu je navíc nutné přičíst také obavy z toho, jak se cizinec domluví v české nemocnici, v případě, že budou potřebovat lékařskou péči, a jestli ji vůbec dostane. Pro řadu expatů je také stresující to, že jsou v zemi, kde je situace mnohem horší než v jejich domovské, a to mnohdy včetně očkování. Mnoho z nich totiž denně vidí na sociálních sítích fotky svých spokojených vrstevníků po očkování.

Velkým problémem je také sociální zázemí v Česku, zejména, pokud na svou pracovní pozici nastoupili v posledních dvou letech. Expati tu mnohdy nemají vybudovanou síť přátel, která je klíčovou záchytnou sítí pro každého člověka a výrazně pomáhá zvládat jakoukoliv nepřízeň osudu. Často využívaná sociální podpora expatů jako byly třeba společenské akce Expats.cz nebo Internations přestala díky lockdownu v podstatě fungovat.

(Nejen) zaměstnanci o sebe musí pečovat

A jaká je cesta ven? Frustrační tolerance jde i zvyšovat – péčí o sebe. Základem je pokrýt deficitní potřeby – pravidelně spát (7 až 9 hodin), zdravě a dostatečně jíst, cvičit a chodit ven na procházky, zajistit si dostatek péče ale i podpory, udržovat a budovat sociální kontakty mimo rodinu a vnášet si do života cíleně hezké prožitky. Řadě lidí také pomáhá zavést si pravidelný pevný režim, který mívali dříve v práci, a také se do práce z domova převlékat. Klíčové je také udržovat si přechodové rituály mezi prací a volným časem, lépe pracovat s hranicemi a učit se nové věci.

Chcete vědět o našem programu #koronahelp a o tom, co můžeme udělat pro vaše zaměstnance a firmu víc? Přečtěte si o tom zde.

Jak se k tomu staví v ExxonMobil

ExxonMobil se snaží dlouhodobě podporovat péči o zdraví zaměstnanců. To je postavené na stejnou úroveň jako bezpečnost práce, která se ve firmě živící se mimo jiné těžbou ropy přirozeně bere velmi vážně. Ve větších lokálních pobočkách firmy má na starosti wellbeing zaměstnanců vedle podnikového lékaře také tzv.  Culture of Health anebo Security, Safety, Health & Environment Advisor. Ten kromě otázek bezpečnosti zvyšuje povědomí v oblastech ergonomie a zdravého sezení, zve odborníky na semináře např. o mindfulness, zdravém životního stylu, první pomoci, sdílí ověřené tipy v oblasti péče o tělesné i duševní zdraví nebo vede konkrétní kampaně třeba na podporu při odvykání kouření. V roce 2020 kvůli pandemii koronaviru zesílil důraz kladený na psychické zdraví. Firma však už předtím v rámci programu Employee Assistance Program (EAP) nabízela svým zaměstnancům i jejich rodinám bezplatnou psychoterapeutickou pomoc v podobě 6 sezení.

V rámci naší spolupráce jsme pro českou a maďarskou pobočku připravili ucelený trénink v oblasti duševního zdraví. Tím si prošel kompletní liniový management, včetně zástupců top managementu, a v druhé polovině roku si jím projdou i všichni další zaměstnanci, podobně jako např. školením BOZP. Trénink se zaměřuje zejména na tři klíčové části – povědomí o duševním zdraví a jeho klíčovém významu pro zdraví a štěstí člověka, péči o vlastní duševní zdraví a komunikaci o duševním zdraví se členy týmu, včetně toho, jakým způsobem poskytovat podporu. Zaměstnanci také obdrželi dvoustránkový leták, shrnující nejen všechny klíčové informace o duševním zdraví a sebepéči, ale i základní vědecky ověřené techniky pro úlevu od stresu či zlepšení kontaktu s vlastními emocemi, a kontakty na podnikového lékaře a psychoterapeutickou pomoc v rámci EAP. Tento leták bude také rozmístěn v kancelářích firmy podobně jako např. požární směrnice, či další informace týkající se bezpečnosti práce a zaměstnanců.

V návaznosti na školení o duševním zdraví se také začaly připravovat nové sociální skupiny pro pravidelný nepracovní online kontakt zaměstnanců, včetně expatů – např. o vaření, rodičovství, tipech na filmy, či třeba jen „povídání u čaje o páté“. Jejich cílem je bojovat se sociální izolací zaměstnanců.

Článek byl připraven pro časopis Profi HR

1 komentář: „Psychika zaměstnanců v korona době trpí, u expatů je to mnohdy horší

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí:
search previous next tag category expand menu location phone mail time cart zoom edit close